pátek 11. prosince 2015

Ptáček a lev

Pakliže ještě nemáte žádnou knihu, kterou nadělíte svým ratolestem pod stromeček,
 ihned to utíkejte napravit do nejbližšího knihkupectví. 
A nezapomeňte se tam zeptat na autorku Marianne Dubuc.
Protože kdyby mělo Vaše dítko dostat "od Ježíška" jen jednu jedinou knihu, tak ať je to Ptáček a lev!

Tak nádherná, jemná, až dojemná kniha se jen tak nevidí.
A konečně jsme se ji dočkali i v češtině.
Před 14 dny ji vydalo nakladatelství Labyrint.
Ona by se Vám ale určitě líbila i v jakémkoliv jiném světovém jazyce.
Ten příběh je totiž naprosto čitelný z ilustrací a netřeba k němu více psaných slov. 

Je skoro s podivem, že mě tak nadchla kniha, ve které je tak málo textu, protože já mám ráda pohádky,
které mohu od začátku až do konce předčítat bez vymýšlení - co je psáno, to je dáno. :-)
Děj je naprosto jednoduchý nekomplikovaný a uzavřený v cyklu celého roku.

 Tato knížka nás doslova pohltila, objala a pohladila po duši.
Vyprávěla jsem ji vlastními slovy Mikuláškovi s takovým zaujetím, že i on byl naprosto nadšen a chtěl číst pořád dokola.
 Ostatně kniha k tomu i sama vybízí. Je v ní nakresleno vše.
Pokora, láska i obyčejný život...

Mikuláš s ní teď chodí všude a vypadá to, že v oblíbenosti předčí dokonce i nedotknutelnou Chaloupku na vršku.

















středa 2. prosince 2015

Slepá mapa

Před nedávnou dobou jsem "náhodou" narazila na českou autorku Alenu Morštajnovou. 
Její dvě dosud vydané knihy - Slepá mapa a Hotýlek na mě kdesi vykoukly a od té doby mi nešly z hlavy.
Témata obou knih mě nadchla. 
Zatím jsem jedním dechem přečetla Slepou mapu a na Hotýlek se v brzké době chystám.
Tuto autorku mohu vřele doporučit, oddechové i když místy docela dramatické příběhy, které se čtou jedním dechem.
 Styl psaní Aleny Mornštajnové bych možná přirovnala ke stylu Kateřiny Tučkové.
 Slepá mapa mi místy připomínala právě slavné Žítkovské bohyně.