pátek 28. dubna 2017

Jazyky

Snažím se "neomezovat se" pouze na knihy v českém jazyce.
Nakupuji často i dětské knihy v angličtině. 
Asi před rokem jsem pořídila knihu ve slovenštině.
Nedávno přibyla další i v polštině. 

Přijde mi fajn seznamovat děti s dalšími jazyky. 
Nejde mi ani tak o nějakou výuku (tu by dle mého měli dělat jen rodilý mluvčí), jako spíše o to, aby dítě
chápalo, že jsou různé země a různě se v nich mluví. 
Sem tam naťuknout nějaké cizí slovíčko, zvuk, slangový výraz... 

O Velikonocích dostal Mikulášek dvě knížky o Barnabáškovy, čtyřletém klukovy, který žije v Rumunsku. 
Ve vyprávění se objevují rumunské fráze, měna, města a Mikuláše to samozřejmě zajímá a ptá se. 
Kde je Rumunsko a jaké děti tam tedy žijí... 
K tomuto tématu mi přijde úžasně zpracovaná Mapa dětí a obydlí světa od Juchuuu
O knize Mapy se snad ani zmiňovat nemusím, protože z té se stal úplný fenomén. 

Také v knize Pohrátky se děti seznámí s asi 13 jazyky.

Z těchto důvodů jsme si pořídili dva nové globusy
Jeden klasický zeměpisno politický a jeden s motivy hvězd a noční oblohy. 
Ke knihám o hvězdách a souhvězdích bych ráda napsala samostatný článek,
 takže nyní zpět k tématu cizojazyčných knih. 

Chci Vám ukázat dvě naprosto půvabné knížečky s příběhy o přírodě a zvířatech. 
Kniha je napsaná ve slovenštině a ilustrovala ji Eva Chlupíková. 
Hlavními hrdiny jsou sourozenci Zornička a Filipko. 
Zpočátku mi dělalo trochu potíže číst očima slovensky a plynule mluvit text v češtině, ale zvykla jsem si. 
Tyhle knížky za to vážně stojí. Některé fráze jsem ponechávala ve slovenštině, jelikož je to jazyk blízký a zvukomalebný. 

Polskou ilustrátorku Emilii Dzubiak obdivuji už několik let. 
Stejně tak její dva roky starou knihu Rok w lesie
Pokud máte rádi knihy od S. Rotraut, tahle Vás určitě nadchne také.
Je v A4 formátu, natištěná na leporelových deskách. 
Poučíte se o o tom, jak to chodí v polském lese, jaká zvířatka zde žijí a navíc se naučíte i několik málo slov v polštině. 
Na tenhle skvost jsem čekala celé dva roky a doufala, že by mohl vyjít i v češtině, ale nestalo se.
Nevadí, aspoň se naučíme něco málo z polštiny. :-) 

Několik posledních přírůstků do knihovničky s angličtinou tvoří třeba Run mouse o P.Horáčka, Červená Karkulka nebo Jak to žije na hradě. 





























Jako globusy super. Ale krabice od nich je nejlepší. :-))) 


pátek 21. dubna 2017

Lucie Seifertová

Protože v posledních dnech to zrovna na velké výlety s dětmi není, cestujeme alespoň prsty po papíře.
S leporely od Lucie Seifertové se dá dostat nejen do českých hradů a zámků, ale i do naší historie. 

Tvorbu Lucie Seifertové už někteří z Vás možná znají.
Buď z krátkých animovaných seriálů o Dějinách (udatného) českého národa nebo jste třeba na výstavě, v knihovně či muzeu potkali její dějepisné leporelo v životní velikosti.

V posledních letech vydává i zmenšené verze s dějinami pro nejmenší.
Těžko říci, od kdy jsou tyto knížečky vhodné. Záleží na Vás.
Vezměte v potaz, že se v knihách nacházejí draci s uťatými hlavami, stejně jako kati nebo zbraně.
Některé příběhy a mýty jsou poněkud zkratkovité nebo trošku pozměněné, ale to se
asi u těch verzí s minimalistickým textem prostě jinak nedá.
Myslím si, že je dobré znát vlastní minulost a historii národa a že by tyto příběhy mělo každé dítě slyšet a poznat.
V jakém věku, to samozřejmě záleží na každém rodiči.

Já je Mikešovi přečetla poprvé ve čtyřech letech a občas jsem se i já trochu zalekla, jestli přeci jen není brzy.
Jemu se ale velmi líbili a moc rád si prohlíží i ta pohyblivá leporela (obzvláště Golema).
Velké prostorové leporelo ho zase nadchlo tím, že z něj lze postavit ohrádka a domeček :-))
Tak snad v něm tu lásku k historii přeci jen vypěstuji.