pátek 21. dubna 2017

Lucie Seifertová

Protože v posledních dnech to zrovna na velké výlety s dětmi není, cestujeme alespoň prsty po papíře.
S leporely od Lucie Seifertové se dá dostat nejen do českých hradů a zámků, ale i do naší historie. 

Tvorbu Lucie Seifertové už někteří z Vás možná znají.
Buď z krátkých animovaných seriálů o Dějinách (udatného) českého národa nebo jste třeba na výstavě, v knihovně či muzeu potkali její dějepisné leporelo v životní velikosti.

V posledních letech vydává i zmenšené verze s dějinami pro nejmenší.
Těžko říci, od kdy jsou tyto knížečky vhodné. Záleží na Vás.
Vezměte v potaz, že se v knihách nacházejí draci s uťatými hlavami, stejně jako kati nebo zbraně.
Některé příběhy a mýty jsou poněkud zkratkovité nebo trošku pozměněné, ale to se
asi u těch verzí s minimalistickým textem prostě jinak nedá.
Myslím si, že je dobré znát vlastní minulost a historii národa a že by tyto příběhy mělo každé dítě slyšet a poznat.
V jakém věku, to samozřejmě záleží na každém rodiči.

Já je Mikešovi přečetla poprvé ve čtyřech letech a občas jsem se i já trochu zalekla, jestli přeci jen není brzy.
Jemu se ale velmi líbili a moc rád si prohlíží i ta pohyblivá leporela (obzvláště Golema).
Velké prostorové leporelo ho zase nadchlo tím, že z něj lze postavit ohrádka a domeček :-))
Tak snad v něm tu lásku k historii přeci jen vypěstuji.































6 komentářů:

  1. Veroniko, je to skvělá kniha! U nás má už bohatou historii. Dala jsem ji manželovi před třinácti lety k narozeninám. Dějepis nebyl jeho oblíbený předmět, ale když dostal tuto knihu, historii si zamiloval a byl v ní dlouho ponořený. Rok na to se nám narodil syn, který z ní o deset let později čerpal v domácí škole. Vlastně si podle ní udělal komiks svůj, s kterým obhajoval českou historii při přezkoušení.
    Máme i dějiny pro nejmenší, s těmi se zase učila číst dcera. Je to skvělý projekt. Jsem Lucii Seifertové vděčná :-) Mohla by pokračovat i se světovými dějinami.
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
  2. Ja o knizkach nevedela a vypadaji moc pekne, dik ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Veru, to jsem se u kávy teď fakt pokochala. Mě ty Tvé přízpěvky o knihách baví vlastně tady na blogu uplně nejvíc. Máme jen ty dějiny pro nejmenší a jsou u nás dost oblíbené. Ale teda nadchla mě ta velká kniha Dějiny českého národa. tu asi koupím fakt. A ty s pohyblivými obrázky by kluky asi bavily. Hlavně Karlštejn, Křivoklát, Praha..vše co znají i v reálu. Musím se na to mrknout. Fakt hezké knihy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, právě tu knížku s hrady máme doma, zatím ji tedy mám schovanou, ale už mi dlouho cukají prsty jim ji dát. Je nádherná!
      Stejně jako ty velké dějiny, ale ty teda zatím nemáme, jen si je zálibně prohlížím :-)

      Vymazat
  4. Veru, nemáme to zatím komplet jako vy, ale klukům čtu ta leporela a oni se u toho královsky baví (i Alánek, stejně starý jako Mikeš - pro ostatní). I když teda já jsem začala králem Karlem a praotcem Čechem, ty jsou mírnější :-D
    Máš to krásně vyfocený :-) Historii zdar!
    PS: Na škole jsem ji nesnášela, mám v ní obrovské mezery, takže si tyhle knížky kupuju i pro sebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako Mikeš se u toho taky hodně baví, ale nebyla jsem si jistá, kdy mu je přečíst.. Vidíš, já jsem zase z oboru, takže já jsem tím silně zatížená a miluju to. On člověk nakonec i s postupem času přijde na to, že je to i jeho vlastní minulost a i když třeba dějepis ve škole nesnášel (což celkem chápu), v dospělosti si k němu vždycky nějakou svoji cestu najde...

      Vymazat

Zde prosím zanechte svou stopu :-)