čtvrtek 17. srpna 2017

Hmatová knížka

Rozhodla jsem se Lotce ušít hmatovou knížku.
Či chcete-li tzv. Quiet book
Na internetu je nepřeberné množství inspirace a já před všemi tvůrci (nebo spíše tvůrkyněmi) smekám klobouk až k zemi. 
Já na tuhle piplavou práci nikdy neměla dostatek trpělivosti ani umu.
Pozoruji ale na Lotce, že má obrovský zájem všechny zkoumat, ohmatávat, ochutnávat a že 
úplně zbožňuje suché zipy na látkových plenkách. 
Usoudila jsem tedy, že investuji svůj čas (a byly to tři těžce probdělé noci) a vytvořím ji hmatovou knížku.
Neměla jsem větších ambicí, než aby se roční batole zabavilo především při delší cestě autem.
A toto se myslím s úspěchem podařilo. Lotku knížka opravdu zajímá a baví.
Nejvíce miluje dvoustranu se slepicí a trávou. 

Jak už jsem zmínila, nejsem ani trošku dobrá v téhle drobné práci.
Zcela dobrovolně se přiznám, že jsem práci dost odflákla, šila jsem na rychlo a čistě z materiálů, které jsem doma byla schopná posbírat. Takže žádné velké přípravy, prostě jsme si řekla, že na to jdu a vrhla se do toho po hlavě. Vybírala jsem si pro inspiraci lehčí motivy, žádné složitosti, které by roční dítě zatím vůbec nedocenilo. Takže samé skrývačky, suché zipy - prostě jednoduše. 
Proto prosím přimhuřte oko před estetickou, ale především technickou stránkou.
Je to jen ubohý pokus a hlavní v tomto případě je, že se snad Lot na chvíli zabaví. :-) 


Čaj o páté s Panem Králíkem z Alenky v říši divů :-)
Jahodový čaj už se chystá..

Beruška s puntíky na suchý zip, které se mohou schovat za zip.
Chobotnička s posunovacími korálky místo chapadel. 

Pod křídlem slepičky je vajíčko a v něm kuřátko. 


V trávě se schovávají zvířátka. 


Jablíčko žere červík na popotahovací hedvábné šňůrce. 

Šnečkovi v ulitě lze honit knoflíčky jako v labyrintu. 


Za dveřmi mochomůrkové chaloupky se ukrývá méďa. 

Zvířátka v chlívku, který se otevírá plastovou přezkou, jsou na suchý zip. 

Rybička plave po stužce, dole v moři se prohání hvězdice.
Ze stromu se češou jablíčka na sucháč rovnou do košíčku. 

Zipová duha a mřížkový koláč s jablíčky. 


neděle 13. srpna 2017

Rok

Je to právě jeden rok, co nám do náruče vklouzla naše malá Divoženka.

Říkala jsem si, že se nebudu dojímat, ale to nelze. Vzpomínám, jak se narodila v poklidu, přítmí a v kleče a na rozdíl od svého brášky na nás pěkně hlasitě zařvala - prostě pravá lvice. Celý den na porod myslím a chci všem ženám říci, jak úchvatný to může být zážitek, když nebudou dávat všanc své tělo a zrození svých dětí. Přeji si, abychom bojovaly za přirozené porody a nebály se. Porod je jeden z nejzásadnějších momentů, je to iniciace, zasvěcení, pro mě doslova prubířský kámen. Porod Vás prověří do morku kostí a proto - nenechte si tenhle rituál nikým a ničím ukrást, prosím. Chtějme rodit  krásně a s úctou, za tohle prostě stojí bojovat. 
Krásný porod je dar na celý život!

A prosím, nepište mi k tomuto zamyšlení, že někdy nelze jinak.. 
Já to samozřejmě vím. 

Jen si přeji, aby ženy byly informované a nevcházely do porodnic s pocitem, že nemohou nic ovlivnit a veškerou zodpovědnost předaly někomu cizímu. Začíná to už v těhotenství, kdy si ženy myslí, že vše co řekne lékař je svaté a ony nesmí namítnout nic, když je jim něco nepříjemné nebo mají pocit, že takto to nechtějí. Spousta žen si díky neinformovanosti nechá do porodu i těhotenství zasahovat, jsou jim podávány léky, ony neví proč, jaké mají vedlejší účinky a jaká jsou jejich negativa, jsou nucené rodit v poloze, která jim není příjemná, dítě je jim po porodu odnášeno, skáčou jim po břiše, rodí v plné palbě světel a bez soukromí a takhle bych mohla pokračovat dál a dál. To všechno se může odrazit i na kojení a celkové poporodní adaptaci. Jen si přeji, aby ženy slepě nedůvěřovaly a aktivně se zajímaly, to je celé, co tímto (na mě) neobvyklým vhledem do nitra chci říci. Ne vyvolávat diskuze, ale popostrčit ty, co váhají, že se není třeba bát otevřít mysl i ústa.  :-)

A teď už dost filosofování, jde se k materiálu.:-)
Oslava byla ryze maličká, nepotrpíme si na velké vystylované akce.
Jsme prostě jen spolu, dáme si něco dobrého a to nám stačí. 

Dortík jsem pekla jako základ z piškotového těsta s kakaem, žloutkový krém a navrch lehce oslazené mascarpone s citronem. 
Lotka má svůj dortík z melounu a zahradního ovoce, které nade vše miluje. 
Jako dárky Sensory Block (velký úspěch!) a krájecí ovoce od Woody taktéž(suchý zip je nade vše). 

A samozřejmě červený karkulkovský kočárek. To je nezbytnost každé malé slečinky. 











Překrásný dárek i s přáním od Saši. Děkujeme ♥ 

Sobě jsem jako dárek nadělila silikonové korálky.

Ačkoliv umělou hmotu zrovna nepreferuji. Ačkoliv jsem se domnívala, že tohle bych nikdy nenosila.. Už mě prostě omrzelo mít stokrát za den během kojení čísi prstíky v nose, očích, vyškubané vlasy, okousané celé tělo... no, znáte to. Navlékla jsem si podle svého tyhle silikonové korálky a musím říci, že to fakt funguje a hlavně - malý hlodavec konečně okusuje i něco jiného, než mě. A na krku to nevypadá vůbec zle. Heureka!

Motýlek je kousátko na připnutí na nosítko. 






čtvrtek 10. srpna 2017

Časovaná nálož


Opět přináším novinky od šicího stroje.
Tam jsem teď naprostou většinu volného času.
Využiji každou piko sekundu a neflákám se.
Připadám si jako časovaná bomba.
Jen čekám, kdy mi dojdou baterie. :-))

Táákže, začínáme velmi povedeným kompletem pro mě a Lot.
Zdobí nás luční květiny a každý nám je chválí. :-) 

 


Komplet kapsičkových šatů pro maminku s dcerkou jsem šila na přání. 


Na spokojené majitelce. 

Šedé vlaštovky pro Lotu a Mikše. 

Bambusová bodyčka pro Lotku. 


Mušelínové pumpky a plenka/osuška pro Lotku. 

Bambusové tričko se skládaným výstřihem (první pokus), střih vlastní. 
Sukýnka s kapsami, klasika. 

Top bez ramínek ze zbytku látky. 

Mikinka s kapsami, kapucou a saténovou stuhou. 
Omlouvám se jen za mobilní fotky, prostě nestíhááám. :-))

Bambusové tílko pro mě, kraťasy a tílko pro Mikeše. 

Mušelínové pumpky se šátečkem a opalovačky na přání. 



středa 9. srpna 2017

Barvy

Mikeš potřeboval zapracovat na barvách.
Jejich názvy se mu stále pletly nebo je pojmenovával "to je ta, jako tráva" atd. 
Narukovala jsem tedy s hromadou aktivit, díky kterým vidím pokroky každý den. 
Tak třeba budeme někomu inspirací... :-) 



Knížka o barvách od našeho oblíbeného autora Petra Horáčka teď slouží Lotce i Mikešovi.
Lota ráda prohlíží a otáčí stránky, Mikeš procvičuje barvy a názvy ovoce.
Prohlédnout si ji můžete zde.


Balannční hra od Sův z dříví.
Krásně navazuje na barevné kartičky od Juchuu. 
Můžete přiřazovat, procvičovat motoriku, balanc a budete se dobře bavit.
Jediná drobná potíž je, že balanční hru Sůvovy na zakázku nevyrábějí. 
Ale barvičky lze procvičovat i s jakoukoliv jinou (balanční) hrou, s pastelkami, voskovkami, kostičkami, prostě přiřazovat se dá cokoliv... 

Kartičky od Juchuu jsou také velmi geniálním vynálezem! 
Lze je použít k třídění barev nebo pro hledání barev ve svém okolí. 
Také je lze díky průsvitnosti přikládat k sobě a učit se tak o míchání barev. 



Tahle kostka je z balanční hry od Plan Toys.
Používáme ji k rychlé hře, kdy se střídáme v házení a padlou barvu musíme co nejdříve říci.
Trénujeme tak nejen barvy, ale i postřeh a rychlost. 

BrainBox od Albi s názvem První barvy máme teprve krátce, ale zatím mi to přijde jako fajn pomůcka. Lze krásně převážet i autem nebo vlakem, kartičky jsou tvrdé a obrázky rozmanité. 


Také lze pěkně a nenáročně trénovat barvy při malování nebo modelování.
Dáte pokyn dítěti, aby vykrojilo zelenou želvu, modrého slona atd.
Podle toho, na kterou barvu sáhne, budete vědět, zda ví nebo stále tápe. 

Jaké jsou Vaše tipy a triky na procvičování a zapamatování názvů barev?