pátek 29. září 2017

Tour de zoo

Při našem pobytu na Pálavě to vypadalo asi následovně.
Zoo, zoo a pro velký úspěch ještě jednou zoo.
Cesta na Pálavu nám trvá něco přes tři hodiny a naše děti mají na dlouhé cestování v autě dost svérázný názor, tudíž jsme se rozhodli při cestě tam zastavit v polovině, tedy v Jihlavě a rovnou do místní zoo, kde jsme byli naposledy, když bylo Mikešovi cca 18měsíců. 
Byla to jeho vůbec první zoo a totální propadák.
Neměl tehdy sebemenší zájem o zvířata, jediné, co ho bavilo byla sekačka na trávu a pomalu polovina zoo byla tehdy ve výstavbě a prostě.. nesedlo si to.
Teď jsme si ovšem zpravili chuť takřka stonásobně.
Lotka je v tomhle (díky bohu) úplně jiná.
O zvířata jeví zájem přímo enormní, je velmi vnímavá a učenlivá.
Mikeš do zájmu o zvířata také konečně dorostl, takže hurá hurá, zoo jsme si užili plnými doušky.

 



Malý šmírák klokanů! :-) 





Tohle byl při první návštěvě asi nejúžasnější zážitek, výskali radostí oba! 
Tuleni se jim přímo pod nosem proháněli sem a tam a byla to opravdu veselá podívaná. 




 

 





Po příjezdu na Pálavu ovšem začalo pršet a nepřestalo po celé čtyři dny. Bohužel.
Druhý den jsme se vydali do velice moderního muzea pravěku v Pavlově.
Musím uznat, že tak stylové muzeum jsem už dlouho neviděla.
Vše krásné, přitom jednoduché, efektní, zajímavé i pro děti. 
Videoprojekce, nasvícení artefaktů, prostě tady je myšleno snad na vše. 



Srovnání lebky neandrtálce a moderního člověka.
Mikeš po příchodu k vitríně říkal "hele, lebka gorily!"





Také jsme se vydali na návštěvu do Lednice, obhlédnout zámek i zahrady..
Já bych tak ráda zase začala vymetat zámky i uvnitř, je to přeci jen můj obor, ale s dětmi to prostě nelze. A než abych je strkala někomu na hlídání nebo je nutila do prohlídky zámku, to raději na nějaký čas své zájmy upozadím a nechám si zajít chuť. Však není všem dnům konec a jednou mi třeba budou dělat na hradech a zámcích parťáky.


V Lednici jsme se byli podívat také na sochách z písku a v místních muzeu hraček.
Tam se líbilo myslím nám všem, mě nejvíc bavili skutečně funkční psací nebo šicí stroje a ty domečky pro panenky s funkční koupelničkou nebo kuchyňkou z minulého či dokonce předminulého století, wau!!!
Kluky samozřejmě nejvíc zajímali vláčkodráhy.

Vlevo dole plyšová Dášenka. 










Třetí den jsme se opět vydali do zoo. Původně jsme pomýšleli na Hodonín, ale nakonec jsme jeli další hodinu a půl do vychvalované zoo Lešná. Musím uznat, že tahle zahrada si svou pověst opravdu zaslouží,m je skutečně vymazlená. Jen Vám nesmí celou dobu lít doslova jako z konve, jako nám.
To dokáže člověka pěkně otrávit, natož unuděné batole v kočárku, ze kterého kvůli dešti skoro nic nevidí. Jediný kdo si kaluže užíval byl Mikeš, protože ten měl holiny a vesele si to štřádoval déšť nedéšť.
Malou náplastičkou za špatné počasí nám byl konečně spatřený Tapír čabrakový, který se před našimi zraky vykoupal a dokonce na hezkou chvíli i potopil. Také jsme poprvné viděli mravenečníka, byť spícího a Mikeš si pohladil a nakrmil místní rejnoky. 




 

Cestou zpět jsme to vzali na Uherské hradiště s modlitbami, aby déšť ustal a my mohli jít do Kovozoo. Ale bohužel, ani tady se počasí nehodlalo umoudřit a tak jsme jeli dál, rovnou do voňavého Sonnentoru v Čejkovicích
Tady jsme si zlepšili náladu hned několikanásobně. Božské dorty, neskutečně milá obsluha, všude vůně a hračky a knihy a pohoda... Tady bych byla pečená vařená, škoda, že to máme tak daleko.



 





No a při cestě zpět domů jsme pro velký úspěch opět zabloudili do jihlavské zoo. 
I na podruhé jsme si ji krásně užili, proběhli zase další zákoutí, která jsme předtím nestihli. 
Dokonce jsme se pozdravili s místním lenochodem, který na nás mrknul líným pohledem a zase usnul! 
I když mnoho lidí o této zoo tvrdí, že je maličká, já si to nemyslím. Je velká úplně akorát, aby děcka došoupala zpět do auta, i my jsme byli na konci pěkně utahaní, protože když si chcete zoo vážně užít a prolézt skrz naskrz, dá Vám to pěkně zabrat. A stejně při další návštěvě objevíte zase něco nového.
Malá mi připadá leda tak ve smyslu malých výběhů pro zvířata. Některá jsou opravdu žalostně malá na můj vkus, pohled na "myškující" šelmy mě popravdě docela bolí. 
V celé zoo je ale úplně úžasně myšleno i na nejmenší návštěvníky. Buď snížená skla s průhledy do výběhu nebo různé kameny, nášlapy a další vychytávky, díky kterým jsou děti zvířatům prostě nějak víc blíže. 
Hodně se mi na zoo, které se přezdívá zahrada pěti kontinentů, také líbí, že skoro u každé oblasti máte něco typického pro dané místo či oblast. Máte zde políčko s typickými plodinami pro daný kontinent, náznak místní architektury.. vychytáno do detailu. 




 






6 komentářů:

  1. Miluju Jihlavskou ZOO..krásné fotky jako vždy 😉🍁💕

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě že jste nakonec nenavštívili i hodonínskou Zoo, tam jsou teprve mini pidi výběhy. I když ji máme kousek, nemám ji ráda, působí depresivně. Zoo v Brně se konečně trošku polepšila, ale na Lešnou nic nemá a Jihlava je taky pěkná. A Sonnentor je moje láska. Ta vůně, ty čaje, to koření, ty dortíky, to prostředí... aaaaach :)

    OdpovědětVymazat
  3. u mne zoo Jihlava vede i když opravdu je nejmenšáí v našá republice, ale pro mne je nejkrásnější. Zoo Lešná je hned na druhém místě. A i když pocházím z Brna, tak tu brněnskou ZOO zařazuji až na pomyslný konec, pro mne je ta nejhorší

    OdpovědětVymazat
  4. Jihlavská Zoo se neuvěřitelně mění. Pocházím kousek z Vysočiny a do Jihlavy do Zoo jezdím od dětství každý rok aspoň jednou. A i když už víc než 10 let bydlím v Praze, takhle tradice mi zústala. Akorát teď už nejezdím s rodiči ale se svými dětmi. A musím říct, že tam odvedli neuvěřitelný kus práce. Ty pidi výběhy u šelem jsou ještě staré původní pavilony, brzy se dočkají nového bydlení. Nový pavilon tropického pralesa se povedl, skvělé jsou právě ty dotažené detaily jako např. chameleoni bydlící ve vraku letadla. U mě i dětí teda vede australská část, už jen sám nápad udělat expozici jako farmu je originální.

    OdpovědětVymazat
  5. My byli minulý víkend v Hodonínské, já s prckem tedy poprvé... Jako původně plzeňák jsem zvyklá na velikou Plzeňskou zoo (a ta má za posledních deset let některé fakt obří výběhy, pro medvědy i jiné velké šelmy), ta hodonínská mi přijde jako min. 15-20 let zpět v Plzni. Malé výběhy, černé mříže,.. Ale je fakt, že některé části už vypadaly líp, tak snad to časem ještě vylepší...

    OdpovědětVymazat
  6. Veroniko, moc díky za tip na pavlovské muzeum. A jsem ráda, že se vám "u nás" v ZOO líbilo. :-)

    OdpovědětVymazat